Úvodní slovo autora

Otázky právní ochrany duševního vlastnictví nás inspirovali k zavedení nové a pravidelné rubriky na stránkách TT. Chceme v ní poskytnout základní informace umožňující praktickou orientaci v tomto oboru.

Duševní vlastnictví je obecný pojem pro určité výsledky tvůrčí činnosti a komerční symboly, které jsou duševními hodnotami nehmotné povahy s různou úrovní výlučných práv k jejich uplatnění na trhu. Výsledky tvůrčí činnosti, kterými jsou vynálezy, užitné vzory, ale i know-how jako praktické uplatnění myšlenek, zastávají důležitou roli při inovaci výrobků, zejména jejich technických vlastností. Průmyslové vzory a díla užitého umění jsou základem ke zlepšení kvality zboží podmíněné vizuálním a estetickým vzhledem výrobku. Ochranné známky a zeměpisná označení se pak používají při rozvoji marketingové hodnoty zboží a služeb, zejména však k rozlišení výrobků a služeb pocházejících od různých podnikatelských subjektů, či zeměpisných oblastí, ze kterých výrobky pocházejí. Vytvoření duševního vlastnictví a jeho využití vyžaduje na jedné straně určité investiční náklady, na druhé straně je lze, bez řádné právní ochrany, snadno napodobit. Cílem je tedy zabránit možnosti parazitovat na výsledcích tvůrčí činnosti autorů, aby je třetí osoby nevyužili pro své obchodní účely. Proto ptejte se, a my vám odpovíme. /red/


Patentová a známková kancelář
Ing. Jiří Jurčička
Jandova 3/10
Praha 9 - Vysočany
Tel 420 246089765
GSM 732381215



Jaká jsou kriteria pro přiznání právní ochrany technického řešení patentem?
V. J. Horní Počernice


Kdo učinil technický vynález, může Úřad průmyslového vlastnictví prostřednictvím přihlášky vynálezu požádat, aby mu byl na tento vynález udělen patent. Patentem se přitom rozumí forma právní ochrany, zatímco vynález je předmětem této ochrany a musí splňovat určité zákonné náležitosti. Základním předpisem, podle kterého se řídí udělování patentů na vynálezy, je zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se patenty udělují na vynálezy, které vykazují světovou novost, jsou průmyslově využitelné a jsou výsledkem vynálezecké činnosti, tj. jestliže pro odborníka nevyplývají zřejmým způsobem ze stavu techniky. Z ochrany patentem jsou vyloučeny objevy, vědecké teorie a matematické metody, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, pouhé podávání informací, jakož i programy počítačů s výjimkou, kdy software je integrovanou součástí hardwaru, umožňující fungování počítače. Za průmyslově využitelné vynálezy se rovněž nepovažují způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle. Z patentování jsou také vyloučeny vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům. Patent není možno udělit ani na vynález, jehož podstata je v rozporu s fyzikálními zákony, např. na tzv. perpetuum mobile. Vynález je považován za nový, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti (tzv. priorita), umožněn přístup neomezenému okruhu osob písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem, a to v tuzemsku i zahraničí. Písemné zpřístupnění přitom zahrnuje jakýkoli písemný popis v čitelné formě, například udělené patenty, vědecké články, výzkumné zprávy, diplomové práce, ale i návody k použití výrobků apod. Naopak za stav techniky nelze považovat například výkresovou dokumentaci výrobků, projekční zprávy či vědecko-výzkumné zprávy, jsou-li uloženy v podnikovém archivu, kam má přístup jen omezený okruh osob, podléhající evidenční povinnosti. Další podmínkou patentovatelnosti je požadavek tvůrčí úrovně technického řešení, což znamená, že vynález musí být výsledkem vynálezecké činnosti. Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Stavem techniky se pro tento účel hodnocení považuje vše co bylo zveřejněno přede dnem práva přednosti vynálezu v tuzemsku i v zahraničí, z čehož by mohl odborník v oboru technické řešení, které je předmětem vynálezu, zřejmým způsobem odvodit. Neméně důležitou podmínkou patentovatelnosti vynálezu je jeho průmyslová využitelnost. Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li být jeho předmět vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo v jiných oblastech hospodářství. Za průmyslově využitelné nelze pokládat vynálezy, u nichž přihlašovatel neprokáže možnost jejich opakovatelné realizace, například u přihlášek, jejichž předmět je vázán na neopakovatelné přírodní podmínky, nebo týkající se tzv. perpetuum mobile. /jur/