Energie
Lom Vršany: nová uhelná elektrárna na obzoru?
Poptávka po elektřině v naší
zemi i ve středoevropském
regionu v příštích letech
nepochybně vzroste. Portfolio
nabídky i producentů by ještě
na sklonku této dekády mohla rozšířit
těžařská skupina Czech Coal.
Příslušný záměr TT potvrdila její
mluvčí Gabriela Sáričková Benešová.
Podle mluvčí správce přenosové
soustavy ČEPS Zuzany Dvořákové
Czech Coal už také uzavřela nezbytnou
smlouvu o přidělení kapacity
pro inkriminované dílo po roce
2021 s ČEPS.
Úsporné žárovky: 66 % končí na skládkách (a zamořuje okolí)
Technický vývoj v oboru a každoročně se
zpřísňující zákaz prodeje nevyhovujících wolframových
žárovek přiměl statisíce českých firem,
institucí i domácností k postupnému nákupu moderních
úsporných světelných zdrojů. Podle odhadu
společnosti EKOLAMP je momentálně využívá
už více než 80 % a meziroční přírůstek činil 7 %.
Do budoucna se oba ukazatele nepochybně zvětší.
Jenže, poté co doslouží, je ekologicky zlikviduje
jen 40 % domácností. Vedle mnoha tun recyklovatelného
odpadu (směsi skla, plastů a kovů) ovšem
skončí na skládkách i cca 75 kg toxické rtuti.
VI. česká fotovoltaická konference
Uskutečnila se na sklonku
loňského roku, na Fakultě
stavební Vysokého učení
technického v Brně. Zúčastnilo
se jí 42 zájemců o tento obor.
Vyslechli 16 odborných přednášek
rozdělených do 5 tematických bloků.
Jednání zahájil proděkan pro vnější
vztahy a marketing doc. Ing. Jiří Hirš,
CSc. Zdůraznil, že pokud mají být
splněny podmínky evropské direktivy
o energetické náročnosti staveb,
je použití fotovoltaiky na střechách
a fasádách budov v podstatě nutností.
Současný odmítavý přístup politiků
i energetiků se podle jeho názoru musí
v dohledné době změnit.
Větrníky nové generace
Fotbalové hřiště snadno zakryje
plocha, kterou obepisují lopatky
nejvýkonnějších větrných turbín.
Dosáhnou výkon až 10 MW a délka
lopatky se blíží rozpětí největšího
světového dopravního letounu
Airbus A380. S průměrem rotoru
160 m převýší i chladicí věže jihočeské
jaderné elektrárny Temelín.
Stroje nové generace mají v příštích
letech dominovat větrným mořským
parkům, tvrdí Evropská platforma
pro větrnou energetiku. Její
prognostici očekávají, že do roku
2030 se produkce eoliky zvýší ze
současných 188 (více než dvojnásobek
tuzemské produkce elektřiny)
na 965 TWh.
Jaderná energetika po Fukušimě: konec se nekoná, je v nedohlednu
Světová nukleární asociace
(WNA) se neobává, že by
havárie jaderné elektrárny
Fukušima předznamenala
začátek konce jaderné energetiky
ve světě. Podle zjištěných dat vyplývá,
že momentálně je v provozu
(v porovnání s obdobím před Fukušimou)
méně bloků. Produkují však
více proudu. Podíl jaderné energie
na celosvětové výrobě dnes činí
13,8 %.
Plyn energetickou jedničkou XXI. století ?
Evropská plynárenská branže je o tom skálopevně přesvědčena. Jedinou chmurou na této optimistické vizi je fakt, že z nynějších cca 500 mld. m3 zemního plynu spotřebovaného za rok, se na náš kontinent musí 370 mld. m3 importovat. Evropská ložiska se vlivem velké těžby a spotřeby rychle vyčerpávají. Požadavky na dovoz plynu z třetích zemí proto nepochybně vzrostou.
Poptávka po elektřině v naší
zemi i ve středoevropském
regionu v příštích letech
nepochybně vzroste. Portfolio
nabídky i producentů by ještě
na sklonku této dekády mohla rozšířit
těžařská skupina Czech Coal.
Příslušný záměr TT potvrdila její
mluvčí Gabriela Sáričková Benešová.
Podle mluvčí správce přenosové
soustavy ČEPS Zuzany Dvořákové
Czech Coal už také uzavřela nezbytnou
smlouvu o přidělení kapacity
pro inkriminované dílo po roce
2021 s ČEPS.
více v TT č.2
Úsporné žárovky: 66 % končí na skládkách (a zamořuje okolí)
Technický vývoj v oboru a každoročně se
zpřísňující zákaz prodeje nevyhovujících wolframových
žárovek přiměl statisíce českých firem,
institucí i domácností k postupnému nákupu moderních
úsporných světelných zdrojů. Podle odhadu
společnosti EKOLAMP je momentálně využívá
už více než 80 % a meziroční přírůstek činil 7 %.
Do budoucna se oba ukazatele nepochybně zvětší.
Jenže, poté co doslouží, je ekologicky zlikviduje
jen 40 % domácností. Vedle mnoha tun recyklovatelného
odpadu (směsi skla, plastů a kovů) ovšem
skončí na skládkách i cca 75 kg toxické rtuti.
více v TT č.2
VI. česká fotovoltaická konference
Uskutečnila se na sklonku
loňského roku, na Fakultě
stavební Vysokého učení
technického v Brně. Zúčastnilo
se jí 42 zájemců o tento obor.
Vyslechli 16 odborných přednášek
rozdělených do 5 tematických bloků.
Jednání zahájil proděkan pro vnější
vztahy a marketing doc. Ing. Jiří Hirš,
CSc. Zdůraznil, že pokud mají být
splněny podmínky evropské direktivy
o energetické náročnosti staveb,
je použití fotovoltaiky na střechách
a fasádách budov v podstatě nutností.
Současný odmítavý přístup politiků
i energetiků se podle jeho názoru musí
v dohledné době změnit.
více v TT č.2
Větrníky nové generace
Fotbalové hřiště snadno zakryje
plocha, kterou obepisují lopatky
nejvýkonnějších větrných turbín.
Dosáhnou výkon až 10 MW a délka
lopatky se blíží rozpětí největšího
světového dopravního letounu
Airbus A380. S průměrem rotoru
160 m převýší i chladicí věže jihočeské
jaderné elektrárny Temelín.
Stroje nové generace mají v příštích
letech dominovat větrným mořským
parkům, tvrdí Evropská platforma
pro větrnou energetiku. Její
prognostici očekávají, že do roku
2030 se produkce eoliky zvýší ze
současných 188 (více než dvojnásobek
tuzemské produkce elektřiny)
na 965 TWh.
více v TT č.2
Jaderná energetika po Fukušimě: konec se nekoná, je v nedohlednu
Světová nukleární asociace
(WNA) se neobává, že by
havárie jaderné elektrárny
Fukušima předznamenala
začátek konce jaderné energetiky
ve světě. Podle zjištěných dat vyplývá,
že momentálně je v provozu
(v porovnání s obdobím před Fukušimou)
méně bloků. Produkují však
více proudu. Podíl jaderné energie
na celosvětové výrobě dnes činí
13,8 %.
více v TT č.2
Plyn energetickou jedničkou XXI. století ?
Evropská plynárenská branže je o tom skálopevně přesvědčena. Jedinou chmurou na této optimistické vizi je fakt, že z nynějších cca 500 mld. m3 zemního plynu spotřebovaného za rok, se na náš kontinent musí 370 mld. m3 importovat. Evropská ložiska se vlivem velké těžby a spotřeby rychle vyčerpávají. Požadavky na dovoz plynu z třetích zemí proto nepochybně vzrostou.
více v TT č.2
Další technické články najdete v tištěném vydání Technického týdeníku.














Vyhledávání zaměstnání